header-photo

Exekuce

Exekuce je nucený výkon exekučního titulu, prováděný v rámci pověření exekutorským úřadem podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti („exekuční řád“ „EŘ“). Exekučním titulem je nejčastěji vykonatelné rozhodnutí soudu, vykonatelný rozhodčí nález, notářský zápis se svolením s doložkou přímé vykonatelnosti, vykonatelné rozhodnutí orgánu státní správy a územní samosprávy.

Exekuce se většinou týká vymožení peněžité částky od povinného (dlužníka) pro oprávněného (věřitele).  Účelem exekučního řízení je uspokojit přiznaná práva oprávněných osob vůči povinným, a to nuceným zásahem státu. Jako vykonávací řízení tedy sleduje realizaci toho, co bylo shledáno právem v řízení nalézacím, jestliže poté nedošlo k dobrovolnému plnění ze strany povinného. Exekučnímu řízení vždy předchází řízení nalézací, jehož výsledkem je vykonatelný exekuční titul a teprve v případě dobrovolného nesplnění takto pravomocně uložené povinnosti lze podat návrh na zahájení exekuce.

Jednou z rozhodujících fází exekučního řízení je rozhodování o podaném návrhu na nařízení exekuce, bez návrhu oprávněného nelze exekuční řízení zahájit.O nařízení exekuce rozhoduje soudce, který musí nejdříve posoudit zejména tyto skutečnosti:

  • existenci exekučního titulu a jeho vykonatelnost,
  • zda byl exekuční titul vydán orgánem, do jehož pravomoci věc náleží,
  • zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni,
  • zda vymáhané právo není prekludováno (zánik práva a povinnosti ze zákona).

Účastníkem exekučního řízení je i manžel povinného, pokud jde o tyto věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty náležející do společného jmění manželů.Nejdůležitějším důsledkem nařízení exekuce je tzv. generální inhibitorium, tedy zákaz nakládání s veškerým majetkem dlužníka.

 

Zastavení exekuce

Nejčastějšímu důvody zastavení exekuce jsou zejména:

  1. Splnění vymáhané povinnosti (např. zaplacení pohledávky) před podáním návrhu na nařízení exekuce.
  2. Nedostatek pravomoci orgánu, jenž vydal exekuční titul (neplatnost rozhodčí doložky, zrušení rozhodčího nálezu).
  3. Zahájení insolvenčního řízení (např. oddlužení).

 

Splnění vymáhané povinnosti:

Při rozhodování o návrhu na nařízení exekuce soud nezkoumá, zda povinný skutečně nesplnil dobrovolně vykonávanou povinnost a v jaké míře. V tomto směru vychází exekuční soud pouze z tvrzení oprávněného. Tvrdí-li povinný, že vymáhaná povinnost již zanikla, může tuto obranu proti výkonu rozhodnutí uplatnit jen návrhem na zastavení výkonu rozhodnutí.

 

Neplatnost rozhodčí doložky/rozhodčí smlouvy, zrušení rozhodčího nálezu a zastavení exekuce

Na základě průlomového usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012 závěr, podle nějž „nevydal-li rozhodčí nález rozhodce, jehož výběr se uskutečnil podle transparentních pravidel, resp. byl-li rozhodce určen právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a nemůže-li být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování, pak tento rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem.“Toto usnesení tak představuje zajímavý průlom do dosavadního nahlížení na činnost exekučních soudů. Až do vydání předmětného usnesení se soudy omezovaly na formální ověření, že byl exekuční titul vydán a že nabyl právní moci a vykonatelnosti. Nově musejí soudy u rozhodčích nálezů zkoumat soudní spis hlouběji a zjišťovat, jak vůbec byla sjednána rozhodčí smlouva a jak byl určen konkrétní rozhodce, který věc projednal a rozhodl.

Rozhodčí smlouva/rozhodčí doložka, na základě které proběhlo rozhodčí řízení, jehož výsledkem bylo vydání rozhodčího nálezu je podle verdiktu Nejvyššího soudu ve většině spotřebitelských úvěrových smluv neplatná, „pokud se výběr rozhodce neuskutečnil podle transparentních pravidel nebo byl vydán právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a nemůže-li být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování“. Jeden příklad za všechny lze uvést neplatnou doložku Sdružení rozhodců, a. s.

 

K neplatnosti rozhodčí doložky Sdružení rozhodců, a. s.

Pokud Vaše smlouva obsahuje rozhodčí doložku v následujícím znění: „Smluvní strany sjednávají, že veškeré majetkové spory, které mezi nimi vzniknou z této smlouvy nebo v souvislosti s ní, budou řešeny v rozhodčím řízení podle platného znění zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů postupem podle Rozhodčího řádu, vydanými Sdružením rozhodců, a.s., IČ: 63496658, se sídlem v Brně, Příkop 8, a to jediným rozhodcem ze Seznamu rozhodců vedeného Sdružením rozhodců, a.s., který bude jmenován postupem podle Rozhodčího řádu.“ je tato doložka neplatná.

Podle ustanovení § 13 rozhodčího řádu stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze na základě zákona (odst. 1). Stálé rozhodčí soudy mohou, na rozdíl od ad hoc rozhodců, vydávat své statuty a řády, které musí být uveřejněny v Obchodním věstníku. Tyto statuty a řády mohou určit způsob jmenování rozhodců, jejich počet, tak i způsob vedení řízení a též náklady rozhodčího řízení. K výše uvedenému žalovaný sděluje, že společnost Sdružení rozhodců, a.s., není oprávněna vydávat statuty a řády (obdobně jako stálé rozhodčí soudy, jejichž statuty a řády jsou obligatorně uveřejňovány v Obchodním věstníku - § 13 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení), které by mimo jiné především upravovaly způsob vedení rozhodčího řízení, resp. případně vymezovaly způsob jmenování rozhodců, apod.

Rozhodčí řád obchodní společnosti Sdružení rozhodců, s.r.o. nelze jako eventuální způsob určení ad hoc rozhodce ze shora uvedených důvodů akceptovat. Pakliže rozhodčí doložka neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, ale v této souvislosti pouze odkazuje na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, pak je taková rozhodčí doložka neplatná podle § 39 starého občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.) pro rozpor se zákonem. Navíc znění předmětné rozhodčí doložky ani neodpovídá doporučenému textu rozhodčí doložky uvedené na webových stránkách rozhodce www.sdruzenirozhodcu.cz.

 

Zahájení insolvenčního řízení (podání návrhu na povolení oddlužení)

Zahájením insolvenčního řízení se přeruší veškeré případné probíhající exekuce, které tak po dobu oddlužení nelze vykonat. Dlužník tak získává soudní ochranu před věřiteli, vymahači i exekutory.Obecně platí, že insolvenční řízení je pro dlužníka mnohem výhodnější a efektivnější než řízení exekuční a případný prodej nemovitosti v exekuční dražbě, kdy exekutor může nemovitosti zpeněžit hluboko pod jejich cenou. Navíc exekuce se týká pouze jednoho dluhu, pakliže má dlužník vícero dluhů, tak ty ostatní uhrazením jednoho dluhu dále zůstávají nedotčeny a dlužníka zatěžují i nadále. Na rozdíl od oddlužení, kdy dlužník pokud úspěšně projde oddlužením, tak jej soud zbaví povinnosti platit zbytek dluhů ostatních věřitelů.Ani při zastavení exekuce nemovitosti v insolvenčním řízení nemusí dojít k její záchraně nemovitosti dlužníka, nicméně však na případném prodeji dlužník neprodělá.

V případě Vašeho zájmu o právní služby při zastavení exekuce mne neváhejte kontaktovat. Více informací ohledně oddlužení (osobního bankrotu) včetně ceny za podání návrhu na povolení oddlužení naleznete v sekci OSOBNÍ BANKROT (ODDLUŽENÍ).